Tučnice - Pinguicula

 

Dvoutvaré tučnice bez přezimujících pupenů


 

Velká většina druhů z této skupiny roste v Mexiku, proto jsou někdy nazývány jako mexické tučnice.

Rostliny je možno pěstovat ve vyhloubených jamkách naplněných směsí rašeliny a drceného vápence přímo na kusu měkkého travertinu, umístěném v podmisce.

Vhodný substrát namícháme z rašeliny a perlitu v poměru 1:1.

Teploty snášejí od 10 do 30°C, ve fázi zimních růžic snesou krátkodobě 0°C.

K zálivce používáme měkkou nebo dešťovou vodu. V období tvorby masožravých listů mohou květináče stát trvale ve vodě. V zimním období zaléváme nepravidelně, substrát udržujeme suchý až mírně vlhký.

Množení provádíme odlomením zimního lístku a vložením na vlhký substrát.


 

Tučnice s přezimovacími pupeny


 

Tyto druhy pocházejí z temperátních až chladných oblastí Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Protože v zimním období v těchto oblastech mrzne, rostliny vytváří zimní pupen, tzv. hibernaculum, ze kterého pak na jaře vyraší listy.

Těmto rostlinám maximálně vyhovuje venkovní kultivace.


 

Tučnice s jednotvarými růžicemi


 

Rostliny rostou v mírnéějších oblastech Evropy, na jihovýchodě USA, v tropických oblastech Střední Ameriky a v horách Jižní Ameriky. Pro pěstování jsou nejvhodnější druhy z USA a Evropy.

Rostliny z USA snášejí v letních měsících vysoké teploty za předpokladu 60 – 80 % RVV. Květináče mohou stát ve vodě. V zimních měsících vyžadují co nejvíce světla. Nesnášejí úplné vyschnutí substrátu.

Substrát mícháme z rašeliny a písku.

Množení se provádí výsevem semen.

Největším rizikem při pěstování je nedostatek světla v zimních měsících.


 


Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující