Rosnatky - Drosera

 Nezatahující rosnatky


 

Nemají výrazné období klidu.

Vyžadují maximální možné osvětlení, zejména během zimního období. Při pěstování nesmí nikdy dojít k úplnému vyschnutí substrátu.

Jako substrát je nejvhodnější použít směs rašeliny, perlitu a křemičitého písku v poměru 1:1:1.

Zaléváme vodou měkkou, dešťovou, máme-li možnost destilovanou nebo demineralizovanou. Vyhovuje jim vyšší vzdušná vlhkost, než je běžně v bytě. Květináč s rostlinou stojí přibližně čtvrtiny ponořen ve vodě.

Rosnatky této skupiny jsou samosprašné a rozmnožují se nejčastěji semeny. Ta jsou velmi jemná, černá a vysévají se na povrch substrátu.


 

Zatahující rosnatky


 

Na zimu těmto rostlinám odumírají všechny listy. Jsou nenáročné a světlomilné.

Jako substrát použijeme směs rašeliny a písku. Můžeme přidat i perlit.

Zaléváme je měkkou nebo dešťovou vodou.

Během vegetačního období necháváme květináče stát do čtvrtiny ponořené do vody.

V období vegetačního klidu jim vyhovuje snížení teploty na 10-12°C. substrát udržujeme stále vlhký, ale květináče nenecháváme stát ve vodě.


 

Pralesní tropické rosnatky


 

Skupina obsahuje pouze 3 druhy: D. adelae, D. prolifera, D. schizandra

Vyžadují velmi vysokou vzdušnou vlhkost, pokojovou teplotu bez větších výkyvů a přistínění.

Substrát používáme stejný jako u jiných druhů rosnatek.

Květináče postavíme do misky s vodou. Hladina by měla dosahovat do čtvrtiny výšky květináče.

Rozmnožují se hlavně vegetativně. D. prolifera vytváří pravidelně mladé rostlinky na konci květenství. D. adelae a D. schizandra často tvoří dceřinné rostlinky na kořenech a někdy i na starých listech.


 

Trpasličí rosnatky


 

Rosnatkám této skupiny vyhovuje polostín.

Přes zimu udržujeme substrát mokrý, ale rostliny nenecháváme stát ve vodě.

I když se trpasličí rosnatky mohou rozmnožovat semeny, rychlejší vývoj probíhá při pěstování z gemm. Gemmy jsou rozmnožovací těliska – přeměněné listy, které se vytvářejí poblíž vegetačního vrcholu rostliny.


 

Hlíznaté rosnatky


 

Druhy této skupiny rostou hlavně v Austrálii. Suché období roku přečkávají pomocí hlíz o průměru 0,5 – 6 cm uložených v zemi.

Patří mezi nejatraktivnější MR, jsou však obtížně pěstovatelné a dosažitelné. S vyjímkou D. peltata. Ta nevyžaduje vyhraněnou dobu sucha.

Substrát: směs rašeliny s křemičitým pískem v poměru 1:1.

Množení dceřinými hlízkami a semeny.


Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující